Historie vzniku VVP Libavá
Nepřívaz / Epperswagen
Obec ležela asi 18 km severovýchodně od Olomouce na horském úbočí mezi zalesněnými vrchy ve výšce 550 m n. m, publikace Moravská Vlastivěda z roku 1935 hovoří o lesní lánové vsi s kamenitými pozemky. Jméno Nepřívaz pochází ůdajně z osobního jména „Nepřívad“. První zprávy o obci pochází ze 14. století, kdy Nepřívaz náležel majitelům hradu „Hluboký“. Roku 1406 jej markrabě Jošt spolu s hradem a dalšími vesnicemi postoupil Lackovi z Kravař.
Do třicetileté války bylo zdejší obyvatelstvo zřejmě české, po této válce byla vylidněná obec osídlena německými kolonisty. K Nepřívazu náležela samota Uhustein s významným břidlicovým lomem a železniční zastávka Smilov. Průmysl zde nebyl kromě větrného mlýna, obec měla také svoji „Raiffeisenku“ a hasičský sbor. Hospodářsky význam měla silnice do 3 km vzdálených Hluboček, kam docházela také část obyvatel za prací. Rozsáhlé okolní lesy patřily olomoucké kapitule.
V obci byla v r. 1935 trojtřídní obecná škola a sakrální stavby zde zastupovala kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V roce 1910 měla obec 429 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 69 domů a žilo 403 obyvatel (čs. 4). Obec byla zničena po vzniku vojenského prostoru, v místě se dnes nachází pomník pořízený zdejšími rodáky.
Větrný mlýn u Nepřívazu
Obec Nepřívaz, uprostřed kaple